Diskusní příspěvky

Ryby
Matej 12-11-17 03:55
Re:Hokej - amatéři
Tomáš 14-10-17 03:05
Re: Hokej - amatéři
Libor 11-10-17 14:11
Hokej - amatéři
Tomáš Zákora 10-10-17 17:49
Re: nabidka prace
Libor 25-09-17 12:07
Zimní válka

Píše se rok 1939, je listopad a do Finska vpadá sovětská armáda, aniž by vyhlásila válku. Severskou zemi čeká náročný boj, o kterém nemá tušení kdy skončí. Finsko vytrvalo na bojištích přes sto dní, poté bylo ale donuceno přistupit k přímeří a "poskytnout" Sovětskému svazu území rozkládající se na ploše asi půlky ČR.

Finský národ během této války prožil národní tragédii, ve které vystoupili na povrch heroické výkony jak jednotlivců, tak finské armády jako celku. Finskou armádu vedl proti Sovětům generál Carl Gustav von Mannerheim. Sovětské "Pyrrhovo vítězství" bylo pro Finsko svým způsobem důkazem národní hrdosti. Sovětský svaz byl protivníkem s několikanásobnou přesilou a technicky vyspělejší armádou, Finové i přes papírovou převahu protiivníka a i přes ztrátu velkého území dokázali ubránit svou nezávislost. Konflikt si na straně Finska vyžádal skoro 90 tisíc obětí a skončil pokořením finské defensivní linie v Karélii.

Sovětskému svazu postoupené území se stalo předmětem dalšího ozbrojeného konfliktu mezi oběma zeměmi v letech 1941 až 1944. O sporné území Finsko definitivně přišlo v rámci poválečného uspořádání. Za útok proti Finsku byl SSSR vyloučen ze Společnosti národů.


Na prahu druhé světové války tak sovětský vůdce Josif Stalin dosáhl dalšího cíle. Neutrální Finsko se po Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku stalo pátým obětním beránkem tajného dodatku k paktu Molotov-Ribbentrop, v němž si nacistické Německo a komunistický SSSR v srpnu 1939 rozdělily východní Evropu.


Sovětské jednotky zaútočily na Finsko bez vyhlášení války 30. listopadu 1939, když vláda prezidenta Kyöstiho Kallia odmítla přijmout bezprecedentní sovětské územní požadavky. Na odpor se jim postavilo 250 tisíc mobilizovaných finských vojáků, jejichž úkolem bylo bránit tisíc kilometrů dlouhou finsko-ruskou hranici. Mladí i staří vystoupili na obranu vlasti vyzbrojeni tím, co bylo právě k dispozici. Nezřídka byli oblečení pouze do civilních šatů, které ale na rozdíl od slabých ruských uniforem hřály i v třeskutých mrazech.

Finové úspěšně bránili svoji vlast až do ledna

Navzdory ruské početní i materiální převaze se Finové, posílení o osm tisíc švédských dobrovolníků, dokázali úspěšně bránit až do ledna. Významně se jim vyplácela partyzánská taktika, kdy nejprve sovětské jednotky izolovali a poté zlikvidovali. V bojích využívali i takzvané Molotovovy koktejly, tedy zápalné zbraně, pojmenované po nenáviděném sovětském ministrovi zahraničí.

Dílem mrazivého počasí a zastaralé taktiky byla podstatná část ruských invazních sil na přelomu roku zničena. Nově jmenovanému veliteli operací Rudé armády Semjonovi Tymošenkovi se však s novou taktikou podařilo prorazit obrannou linii v Karelské šíji a bylo jen otázkou času, kdy do ruských rukou padne průmyslové město Viipuri. Své o tom věděl i hlavní finský stratég maršál Carl Gustav von Mannerheim. Politickým představitelům proto nezbylo, než souhlasit s pokořujícími podmínkami příměří.


Za útok na Finsko byl SSSR vyloučen ze Společnosti národů

Společnost národů vyloučila SSSR za útok na Finsko. V letech 1941 až 1944 vyústilo napětí mezi oběma zeměmi v další ozbrojený konflikt, takzvanou pokračovací válku. O ztracené území Finsko definitivně přišlo v rámci poválečného uspořádání. Zůstalo však suverénním státem, byť nad ním Moskva uplatňovala v omezené míře svůj vliv. Finové tak dokázali, že i osamoceně bránit svou vlast se vyplácí.

 

Rozkaz maršála K.G. Mannerheima vydaný 14. března 1940, den po ukončení sovětsko-finské války.